Jaká jsou rizika nedodržování bezlepkové diety u pacientů s celiakií?

MUDr. Jarmila Vospělová, dětská gastroenterologická ambulance Nemocnice Vítkovice

 

Dosud jedinou známou léčbou celiakie ( celoživotní nesnášenlivosti lepku) je celoživotní bezlepková dieta.

U geneticky vnímavých jedinců dochází při kontaktu s lepkem (hlavní součást obilovin) ke spuštění imunologického zánětu, jehož důsledkem je poškození sliznice tenkého střeva. Klinický obraz onemocnění je velmi variabilní, zahrnuje příznaky gastrointestinální i mimo zažívací trakt. Nemalá část pacientů je ale také zcela bez příznaků a onemocnění je u nich diagnostikováno při jeho cíleném vyhledávání. Celiakie může být diagnostikována v kterémkoliv věku. Není tedy pouze onemocněním dětí.

Zavedení bezlepkové diety vede k vymizení klinických potíží, k postupné úpravě struktury sliznice tenkého střeva ad integrum a normalizaci zvýšených titrů autoprotilátek proti lepku (tkáňové transglutamináze a endomysiu). Nedodržování bezlepkové diety znovu nastartuje imunologickou reakci vedoucí k poškození střeva. U části pacientů se objeví klinické potíže. Tito pak zpravidla s dodržováním diety problém nemají. Část pacientů ale při porušení diety potíže nemá a tak ji porušují čím dál častěji a dlouhodobě (roky). Imunologický proces běží skrytě dál a stoupá riziko rozvoje sdružených autoimunitních onemocnění – zánětu štítné žlázy (autoimunní Hashimotova tyroiditida), cukrovky 1. typu závislé na inzulinu (diabetes mellitus l.typ), nespecifických střevních zánětů (ulcerosní kolitidy a Crohnovy nemoci). Kromě sdružených autoimunitních onemocnění jsou pacienti při porušování bezlepkové diety vystaveni také časnému výskytu zlomenin v důsledku prořídnutí kostí (osteoporosa, např. zlomenina krčku stehenní kosti), které se jinak vyskytují až v pozdním stáří. Část dívek má problémy s otěhotněním (10% pacientek s neplodností). Objevit se může únava z chudokrevnosti. V neposlední řadě je třeba zmínit riziko rozvoje nádorových onemocnění zažívacího traktu – lymfomů střeva.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že nedodržování bezlepkové diety u pacienta s celiakií sebou nese závažná rizika. Při dodržování bezlepkové diety jsou rizika výše uvedených onemocnění stejná jako u jedince, který celiakií netrpí.

Celiakii nelze vyléčit. Lze ji ale velmi úspěšně léčit celoživotní přísnou bezlepkovou dietou.

 

 

Zajistit tělu dostatek živin je zvlášť pro celiaka velice důležité. Jedním ze způsobů, jak obohatit jídelníček, je konzumace chia semínek. Jedná se o semena šalvěje hispánské, která jsou velmi dobře stravitelná, neobsahují lepek, ale jsou velmi bohatá na minerály, vitamíny a vlákninu. Obsahují zejména vysoké množství vápníku, železa, draslíku, zinku, hořčíku a také jsou velmi bohaté na omega 3 masné kyseliny a antioxidanty.  Při pravidelném užívání dochází k doplnění energie a odstranění únavy. Tím, že jsou chuťově neutrální,  mají velké použití - např. do jogurtů, müsli, kaší, pomazánek, salátů.....Doporučené množství je 1-2 polévkové lžíce denně, opatrní však musí být lidé, kteří užívají léky na ředění krve.

 

Slzovka neboli Jobovy slzy je jednou z nejdéle pěstovaných obilovin na světě. Jedná se o semena divoké trávy, která jsou podobná ječmenu. Neobsahují lepek, proto se při bezlepkové dietě mohou  používat jako náhrada krup. Celostní medicína považuje slzovku za potravinu s významným účinkem na zdraví. Má čistící účinky a používá se k detoxikaci organismu. Může se použít k podpůrné léčbě při zahleněnění organismu, protože odstraňuje hlen z těla. Pomáhá uvolňovat  živočišné tuky, snižuje cholesterol.

Slzovku můžeme močit přes noc ve vodě. Používá se jako závařka do polévek. Když uvařenou slzovku rozmixujeme, můžeme z hmoty udělat pomazánku, nebo sekanou. Výborná je s houbami připravená jako "kuba".

 

Podle prospektivní studie, která proběhla u 1560 dětí v letech 1994-2004, bylo zjištěno, že pokud je lepek přidán do dětské výživy v prvních třech měsících života, dochází u této skupiny k pětinásobnému zvýšení počtu pacientů s celiakií ve srovnání se skupinou, která lepek poprvé přijme mezi 4.a 6. měsícem. Naopak, pokud je lepek přidán v 7. a dalších měsících, i u této skupiny je zvýšené riziko vzniku celiakie. Podle nejnovějších poznatků se doporučuje zavést lepek do stravy dítěte mezi 5. a 7. měsícem v tzv. imunitním okně. Byl studován i efekt kojení v době prvního setkání s lepkem. Bylo zjištěno, že pokud je lepek podán dětem, které jsou ještě kojeny, vede to k výraznému snížení počtu pacientů s celiakií.

 

Zavedení diety - příznivý účinek na organismus se projeví v řadě několika týdnů

Důležité je důsledné dodržování diety bez výjimky

  • Porušení diety : krátkodobé - může se projevit jako dietní chyba - nevolnost , zvracení, bolest břicha, průjem

Je-li lepek přítomen ve stravě dlouhodobě, imunitní systém je stále pod tlakem:

  • přidružují se další autoimunitní choroby
  • zvyšuje se výskyt nádorových onemocnění

Dodržování diety

  • kontroluje se stanovením autoprotilátek, nárok 1x /rok při sledování v gastroenterologické ambulanci
  • důležité pro odsrtanění nevědomých chyb

Někteří pacienti nemohou dosáhnout normalizace sérologických markerů celiakie. Problém bude pravděpodobně v požívání stopových množství lepku, který je schopen udržet v běhu autoiminutní reakci s trvalým poškozováním sliznice tenkého střeva.